cesta domůcesta do Rakouska

cesta do Rakouska den "D" zatmění cesta domů
zpět na úvodní stránku


Již dlouho před 11.srpnem jsem věděl, že takovou událost jako je úplné zatmění Slunce si nemohu nchat ujít a protože pás totality, ve kterém mělo k tomuto přírodnímu úkazu dojít, ležel jižně od hranic naší republiky, bylo jasné, že budu muset za zatměním cestovat na jih. A protože jsem nechtěl kvůli dvěma minutám tmy zbytečně plýtvat dovolenou, přicházelo v úvahu pouze jižní Rakousko nebo maďarský Balaton. Volba nakonec padla, jak se dalo čekat, na rakouskou Solnou komoru, která se měla nalézat zhruba uprostřed zmiňovaného pásu. Na zatmění nás totiž mělo cestovat víc a někteří členové naší skupiny, která měla místy až 11 členů, měli další den buď pracovní nebo jiné povinnosti, které jim znemožňovali absolvovat delší cestu. Když se nad touto volbou dnes - obohacen neskutečným přírodním divadlem - zamyslím, docházím k názoru, že jsem měl jednoduše zbalit bágl a vyrazit minimálně na Balaton. Naše původně jedenáctičlená výprava se totiž začala necelý týden před odjezdem ztenčovat nebezpečně rychlým tempem, které se zastavilo až dvě hodiny před odjezdem (!), kdy definitivně odpadli poslední dva účastníci. Místo tří plných aut nakonec vyrazila auta dvě - v každém po třech lidech! Předpovědi počasí nevyznívali zrovna pro oblast Dolního Rakouska příliš optimisticky a tak se ani nedivím, že tolik lidí odpadlo, protože i my, kteří jsme ve výpravě zůstali, jsme odjížděli s nejistými pocity. A tak naší anti-astronomickou paexpedici tvořila posádka č.1 - já, můj téměř věrný spolucestovatel Libor a má bývalá a Liborova současná kolegyně Bohunka. Posádku č.2 tvořili tzv.Šindelářovci - Jirka, jeho žena Monika a sestra Jana.